Obec Šestajovice
Kontakty

Obecní úřad Šestajovice
Husova 60
250 92 Šestajovice

Telefon: 281 961 479
E-mail: info@sestajovice.cz

Mapa Kontakty OÚ

Historie

Historické fotografie, listiny a mapy.

Z historie obce

Podle pověsti ležely Šestajovice na východní obchodní cestě z Prahy. V místě se přepřahalo a protože zde bylo šest stájí, odtud Šestajovice.

Stejnou nebo velmi podobnou pověstí oplývají i Šestajovice u Jaroměře.

Podle Profouse - Místní jména v Čechách - se podle nejstarších dokladů zdá, že základem tohoto místního jména Šestajovice je jméno Sestoj, které odpovídá jménu Soběstoj (1143). Jméno Sestoj jako archaismus nebylo srozumitelné, a proto u něho nastala později mimořádná změna Se na Še, a to snad přikloněním se k číslovce šest.

První písemné zmínky se Šestajovice dočkaly 22. července v roce 1227, dle FRIDRICHA - CODEX DIPLOMATICUS BOHEMIAE II.

Tehdy Kojeta Hrabišic z Hněvína Mostu, sám bez dědiců, odkázal Šestajovice zderazskému kostelu, který se svým bratrem založil. Mniši Křížovníci z kláštera Božího hrobu v Praze na Zderaze v Šestajovicích vybudovali tvrz a vládli Šestajovicím do husitských válek. Pražané z obce Pražské pobořili tvrz, jejíž místo ani vyobrazení se nedochovalo. Roku 1432 se patrně nájemce Martin Tulcha Šestajovic vzdal, ty připadly císaři Zikmundovi. Roku 1437 císař Zikmund tvrz a poplužní dvůr upsal jistému Henikovi z Valdštejna a ze Skal, který je r. 1454 prodal Janu Hřelovi. Roku 1500 koupil tento majetek Jan z Šelmberka, jeho synové pak r. 1510 postoupili Šestajovice Václavu Vrábskému z Vrábí, po němž dědil Adam Vrábský. Roku 1527 získal Šestajovice Adam Hrzán z Harasova, po něm r. 1533 dědili jeho synové Václav a Mikuláš Hrzánové, kteří r. 1542 spojili Šestajovice s Jenštejnem. Po roce 1547 Šestajovice opět připadly do užívání převorky Zderazské, tj. ženské větvi kláštera. Protože konvent vymřel, r. 1567 se Šestajovic spolu s Mstěticemi ujala královská komora. Roku 1584 je koupil hejtman panství Brandejského Martin Mamingar z Lochu. Roku 1585 koupil Šestajovice Karel Hložek ze Žampachu. Po něm Šestajovice držel Albrecht Hložek ze Žampachu, po něm jeho syn Karel Hložek ze Žampachu. Roku 1675 koupili ves Jezuité Staroměstští, po zrušení jejich řádu připadla ves k fundačnímu universitnímu panství Chvaly. Kolem roku 1770 se zde počalo s dolováním kamenného uhlí, ale práce pro neúspěch opuštěna. Ještě se uvádí, že posledním držitelem Šestajovice byl Český náboženský fond spojený s panstvím chvalským.

Za Josefa II. byl před r. 1770 šestajovický dvůr rozdělen emfyteuticky (dědičně) a posléze pozemkovou reformou. Vrchnost držela vrchnostenský rybník v panské zahradě a dále ještě panskou hospodu a panskou draslárnu.

Dle berní rulle z r. 1713 bylo v Šestajovicích 16 osedlých, a to 6 statků a 10 chalup. Poplužní dvůr Bellottův povstal právě z těchto usedlostí zakoupením selských majetků v době nevolnictví a po selských bouřích. V majetku c. k. fundačního statku chvalského, ze kterého byly vydržovány vysoké školy, zbyl jen les ke Klánovicům a myslivna (dnes č. p. 14). Les r. 1874 za 50.000 zlatých koupil Václav Klán, zakladatel Klánovic.

V roce 1875 měla obec Šestajovice 100 popisných čísel a 750 obyvatel. V roce 1904 byla v Klánovicích jen 4 popisná čísla, byla to osada patřící obcí do Šestajovic a památky po lesích se jevily jen v nepatrných zbytcích a ojedinělých stromech.

Poslední majitelka šestajovického dvora slečna Auralie Bellottová postupně rozprodala půdu místním rolníkům, zbytek statku pronajala panu Friedmannovi, který dvůr později odkoupil.

Vesnice, která vznikla v okolí staré návsi trpěla při větších deštích záplavami. Jedna z povodní je zaznamenána v r. 1903.

V obci se v tuto dobu začaly rozvíjet živnosti. Bylo zde pekařství, řeznictví, kolářství, kovářství, před hospodou Na Závisti byl žentour, který poháněl mlátičku. Mimo hospodu Na Závisti bylo v obci již několik jiných dříve. Jedna hospoda byla Nová hospoda u silnice k Poděbradům, proslulá karbanem. Jednou zde prohrál jeden tak, že svlékl kabát a prodal, aby měl do hry. Po úplné prohře utíkal přes pole a někdo prohlásil, že je to raskabát. Odtud prý název polnosti Na Raskabátě, dnes místo, kde se staví průmyslové zóna.

V domě č. p. 13 pan Josef Vodička zřídil ošetřovnu mléka. Mlékárnu později převzal Václav Vodička a kolem roku 1940 již mlékárna měla několik aut na rozvoz mléka po Praze.

Sbor dobrovolných hasičů v Šestajovicích byl založen 2. února 1895 na ochranu majetku spoluobčanů, přáteli O. Dlouhým, A. Vápeníkem, J. Beranem, J. Valtou a F. Pickem.

Dne 16. listopadu 1855 bylo c. k. místodržitelstvím povoleno obci, povolením č. 52461, postavit novou školu. Starosti, kde postavit školu, byly v té době veliké (ne větší než dnes), např. č. p. 10 bylo zamítnuto, podstatnou námitkou tehdejšího starosty p. Václava Sochy, že proti i vedle čísla desátého jsou dva hostince, a že by mládež trpěla na mravích, vidouc často osoby v nepříčetném stavu rozličné nemravnosti a pohoršivé řeči konati a pronášeti. Tyto uvedené důvody přijal c. k. okresní úřad za podstatné. Po obtížných projednáních, kdy obec šestajovická značně utrpěla, byla zahájena stavba školy na novém místě a v r. 1860 byla jednotřídní škola dokončena. Tato škola však záhy nestačila a proto byla 24. dubna 1895 započata přístavba nové budovy a téhož roku na podzim byla dokončena.


Historické fotografie, listiny a mapy.